Bylo, nebylo…

Přišel krteček s lopatkou a začal skákat okolo ohrady. Poté vykopal díru před ohradou a prokopal se pod ohradu. Myslel si, jak to dobře vymyslel, ale pomalu se prokopával k rybníčku. Rybníček nebyl před ohradou vidět, protože byl pod kopcem mezi hloučkem stromů. Ano, krteček kopal tak hluboko a daleko. Opravdu si myslel, že má dobrý plán.

„Hm, začíná tu být vlhko“ pomyslel si krteček. Zpomalil v hrabání. Kdyby měl pořádné oči a tak hluboko pod zemí bylo světlo, rozhlédl by se. Takhle jenom chvíli stál a poté pokračoval. Najednou! Studeno na packách. Prudký proud studené vody začal vyplňovat čerstvý tunel krtečka. Ten se ani nestihl obrátit a… utopil se.